Břišní diastáza u dětí kojeneckého věku

Já jsem si Blaničku vyšetřila, v poloze na zádech spojovala ručičky, zvedala nožky, ale byla znatelná diastáza od pupíku až po kost hrudní a odstávající zjm. levé podžebří. Bříško bylo nafouklé, jak byla Blanička obrovsky „zaplynovaná.“ V poloze na bříšku šla okamžitě do extrémního záklonu hlavy a celých zad, což vedlo k přepadávání na stranu. Cvičit na bříšku, jak měli nakázáno, vůbec nešlo.

Doporučila jsem homeopatika na posílení sleziny (to je ta prázdnota levého podžebří), a byliny na vyladění střev – pro dítě i pro maminku. Zatejpovala jsem diastázu. Z cviků – pouze „ždímací“ cviky k uvolnění prdíků a k mírné facilitaci resp. zkontaktování bříška s maminkou. Nic na břiše, aby měla zádová svalovina čas ke zklidnění. Z mého pohledu byla Blanička přestimulovaná, ale problém byl jinde.

Za 14 dní na kontrole: maminka vidí zlepšení, Blanička začala masivně upouštět plyny, až se divila, kde se to v tak malém dítěti bere, dítě je spokojenější, dobře spí. Já vidím: v poloze na zádech sice diastáza zatím trvá, ale levé podžebří je o 50% plnější, tedy zlepšené, nožičky zvedá symetricky. V poloze na bříšku je znatelná mírná predilekce trupu vlevo, ale záklon hlavičky je o 70% mírnější než minule, a hlavně holčička už nepřepadává nazad, tedy lze s ní začít něco cvičit. Dnes jsem doporučila – pokračovat v bylinách, jak nastaveno, zatejpovala jsem navíc bránici a levý šikmý břišní řetězec, pokračovat ve cvicích z minula plus přidat pobyt na bříšku ALE se zrakovou stimulací VÝHRADNĚ POD úrovní očí, abych vyloučila zaklánění hlavy.

Za dalších 14 dní (věk 3,5 měsíce): v pozici na zádech i na břiše je bez predilekce. Nepřepadává. Je to spokojené a velmi hybné živé dítě. Na břiše se zatím neopře zcela o symfýzu, ale zlepšuje se to. Rýhy na trupu nejsou, vráska za krkem je znatelně mělčí. Při pasivním otočení ze zad na břicho si umí sama srovnat přilehnutou ručku a kvalitně ji nastaví do vzoru 3. měsíce, tj. pasení koníků. V pozici na zádech - tejpy drží, diastáza trvá, končetiny zvedá symetricky. Nové cviky dnes nedávám, necháme běhat přírodu a kotvit si kvalitně vzor 3.měsíce jak na zádech, tak na břiše, je na to čas právě teď.

Za měsíc (věk 4,5 měsíce): na kontrole u pediatra dostali pochvalu. Spokojené miminko, asymetrii nevidím. Dle maminky občas uklání hlavičku napravo a občas nalevo. Já osobně bych to neřešila, myslím, že jde o fyziologický vývoj – hemisféry nemusí zrát vždy symetricky. Také má prý plošší záhlaví, ale helmičku bych nedávala, pediatr také ne. V poloze na břiše pase koníky krásně symetricky, začíná plnit asymetrický vzor 4,5 měsíce. V poloze na zádech se začíná náznakem samospádem otáčet na levý bok, diastáza sice trvá, ale funkčně se bříško zlepšuje. Pokračujeme v tejpu diastázy a bránice, šikmý řetězec dnes není třeba tejpovat. Pokračovat v bylinách, jak nastaveno. Stimulace svalů bříška do „zavírání květinky“, protažení fascie zad v oblasti ledvin, nabízet vzor 4,5 měs.na břiše.

Za měsíc (věk 5,5 měsíce): Dle matky na zádech zvedá nožky a svede dotyk prsty HK/prsty DK. Otočení ze zad přes levý bok už se povedlo, přes pravý bok zatím jen sahá rukou přes střední rovinu. Navíc před 14 dny dostala silné průjmy(=necvičili), stěry bez nálezu, má „rozhozené“ trávení, kašle a v ústech má boule – raší zuby. (pozn.: toto vše dokáže spolehlivě zbrzdit pohybový vývoj – vzpomeňte si sami, zda máte chuť cvičit, když máte průjem nebo když vám rostou osmičky zuby.) Já vidím, že hlavičku otáčí volně oběma směry, reverzi predilekce trupu či hlavy dnes nevidím. Doporučuji byliny na srovnání střev a plic (orgánová dvojička dle TČM.) Tejpuji slabší pravý břišní řetězec (PHK-LDK), starý tejp diastázy a bránice drží (nový tedy nedávám, abych nedráždila kůži). Nově cvik „sendvič“ na pravém boku, resp. na obou, ale pravý je slabší. (S očkováním chtějí počkat, s čímž jen souhlasím.)

Za 14 dní – pouze tlf.konzultace: Průjmy přestaly, vyklubaly se dva zoubky, pokračovat v nastaveném, kontrola jak bylo plánováno po měsíci tzn. ode dnes za 14 dní.

ZÁVĚREM: Moje rehabilitační provázení Blaničky ještě není u konce, je to vývoj. Ale chtěla jsem ukázat, že ačkoliv si velice vážím metody, kterou vymyslel pan profesor Vojta, tak ne vždy je její aplikace vhodná a nutná. U dětí s mírnými odchylkami vývoje, které jsou dané často oslabením bříška a přítomností diastázy je možné působit jinak. Vojtova metoda byla přece vymyšlena pro a na těžce mentálně handicapovaných dětech. To je přece něco jiného než dítě, které to má v hlavě v pořádku a jen (jak já říkám) má „rozkopaný kruhový objezd“ na břiše. Tedy ONO VÍ KUDY má jet, ale je tam výkop = nespojený svalový řetězec. Takže mu to nejde. A stimulovat ho dalšími pokyny KUDY má jet vede jen k předráždění nerv. systému.

Příčina, jak já mohu v praxi sledovat, tkví v dysbalanci břišní svaloviny a bránice vlivem funkční nesouhry vnitřních orgánů jak jsem mohla poznat na kurzu docenta Tichého. Řešení spočívá ve vyladění funkce orgánů, nikoliv v další stimulaci mozku (a centrální nervové soustavy obecně). V praxi vidím, že děti, které byly cvičeny vojtovou metodou, umí stát už v 9.měsíci věku. Což ale neodpovídá přirozenému vývoji, kdy schopnost samostatného stoje je až věk 12 měsíců či později. Tzn. že páteř a celý posturální systém na to prostě není zralý, aby to bez následků ustál vůči působení gravitace. Vyjadřuji tímto svůj názor na základě mého pozorování dětí z praxe a studia vývojové kineziologie člověka. Proto si myslím, že Vojtova metoda má své opodstatnění u středních a těžkých odchylek vývoje, ale u těch mírných ji považuji za příliš silný nástroj. A myslím, že by to neschvaloval ani sám pan profesor, kdyby to viděl. Měl děti moc rád.