Bolesti zad a jejich možná souvislost s močovým systémem

Mě samotnou k alternativnímu myšlení přivedly moje vlastní potíže s bolestmi dolních zad a SI skloubení. Tehdy mi bylo méně než 30 let, takže o nějakých výrazných degenerativních změnách nemohla být ještě řeč. Také jsem si tehdy zkusila na vlastní kůži, že čím víc cvičím, tím je to horší. A tak jsem – už poměrně zoufalá – začala hledat. Něco. Cokoliv, co by pomohlo. A první, po čem se mi asi po půlroční bolesti začalo ulevovat, byl urologický čaj. Čerpala jsem z kurzu u doc. MUDr. Tichého – viscerovertebrální vztahy. Dovolte mi vysvětlit vám, jak by věci mohly souviset. Obr.1, Obr.2.:

V minulém článku jsem se zmínila, jak souvisí funkční pánevní dno s postavením celé páteře (obr.1). Pokud se v oblasti močového měchýře vyskytne skrytá infekce, pak to přes blány svalů ovlivní také pánevní dno, které je s měchýřem v těsném kontaktu. Oslabí se jeho funkce, vytvoří se tam bolestivá místa (triggerpoints/TrP), vypojí se souhra krátkých hlubokých svalů páteře (multifidi (obr.1.) a rotátory). Jejich funkci částečně převezme dlouhý sval podél páteře, který se jmenuje illiopsoas (obr.2). U zvířátek mu říkáme svíčková nebo panenka. Po přední části téhle svíčkové vede provázek močovodu (obr.3). Tichý tvrdí že blána tohoto orgánu a blána svalu jsou ze stejného materiálu, takže pokud zde žije bacil (ať už vir či bakterie) pak se šíří z orgánu na sval a zase zpět. Obr.3:

Sval svíčková začíná u obratle Th12(poslední hrudní obratel), kde se vyskytují ledviny a kde také existuje spojení příčného břišního svalu (transversus) s bránicí (diaphragma)(obr.1). Toto spojení bránice a transversu je důležité pro „stoj na zadních“ a kromě člověka tuto posturální funkci bránice žádný jiný živočich nemá. Pokud nás to zde bolí, začneme se hrbit, a nedrží nám páteř od posledních žeber vzhůru, tedy i bolesti krční páteře či bolesti mezi lopatkami mohou pramenit odsud. Bránice je v přímém kontaktu s ledvinami, takže infekce na ledvinách se tímtéž způsobem může přenášet na tuhnutí blány svalu bránice. (viz celá teorie doc. Tichého).

Bakterie (dle Tichého) má funkci „pohyb omezující“, vir má funkci „pohyb rozšiřující“, ale současně stabilizaci kloubů vypínající. Tedy z funkce se vypnou krátké stabilizátory bederní páteře a páteř si s tím poradí blokádami svých obratlových prostor. Které pacient popisuje jako „častěji mi teď křupe v zádech, to dřív nebývalo“. Též člověku vadí dlouhé statické stání či sezení nebo příliš pomalý pohyb. A naopak úlevu přinese hýbání se.

„Pohyb omezující“ bakterie se zase projeví tak, že se člověk hůře otáčí, typická je ranní ztuhlost (než se rozhýbu), změna ze sedu do stoje, první krok po vstanutí ze židle či výstup na vyšší schod (vlaková nástupiště ve vesnicích) nebo přes okraj vany. Únava či bolest je větší večer a odpočinek uleví od potíží. Spoušťové body bolesti (trigry) ve svíčkové vypadají takto (křížek je místo trigru, červené tečičky je zóna přenesené bolesti tedy KDE nás to bolí): m.illiopsoas - obr.4:

Dalším svalem, který se přidává k nepříjemnostem bývá quadratus lumborum. Jeho typičností jsou bolesti při otáčení se v noci na posteli. Obr.5:

Jako poslední se do skupiny někdy přidávají hýžďové svaly(=mm.gluteií), zjm. střední gluteus, který má spoušťové body bolesti na straně SI-skloubení (lidově zvané „esíčko“). Obr.6:

A taková pikantnost – nejmenší hýžďový sval – gluteus minimus – umí svojí zónou přenesené bolesti krásně imitovat výhřez ploténky obratle L5, tedy vyzařování bolesti po zevní straně stehna, lýtka až ke kotníku, viz obr.7:

Přitom tyto trigry se mohou v gluteus minimus nacházet už při počínajících fázích artrózy kyčelního kloubu. (A člověka mnohdy začnou léčit s podezřením na výhřez ploténky. Jojo, biologie je krásná.)

Co s tím? Pouhé „mačkání“ trigrů – tedy jejich ischemická komprese – nevede dlouhodobě k uzdravení. Uleví se, na chvilku, ale triger se vrátí. Pokud si totiž tělo musí vybrat, kam pošle své nervové řízení, vybere si vždy orgán. Sval je až na druhém místě. Je to logické. Když nám týden nebudou fungovat svaly zad je to sice dost nepříjemné, ale přežijeme to. Pokud se nám na týden zastaví ledviny nebo játra, jsme mrtví. Zároveň vyladíme-li orgány, často si tělo se zbytkem pomůže samo, protože jen málokdo se opravdu jen válí, nic nedělá a svaly se mu moc nezapínají. Tedy nejprve řešme orgán – například bylinným čajem pro daný orgán, bylinnými kapkami ve směsi pro daný orgán. Přikládáním suchého tepla (hotpacky, pytlíčky se zrním) do míst bolesti také neuděláte chybu. (Jediné, co se nenahřívá, je zánět slepého střeva a štítná žláza). Teprve potom následuje klasické protahování svalů, které postupně začne mít déle trvající efekt. Současně s tím aktivujeme svaly oslabené či reflexně vypojené z funkce (jako shozené pojistky). Až nakonec nezbude nic, žádná bolest, nebo třebas jen 10 % té původní, s čímž už lze žít. Záleží na stáří organismu, stupni opotřebení věkem či životní tíží (horník není úředník) apod.

A jak přijít na to, o který orgán se jedná? Určitě na internetu najdete mapy reflexních zón chodidel, a můžete si pomoci sami. Nebo se zastavte u mne a najdeme to spolu.

A pokud řešíme stresovou situaci, je na místě vyřešit zjm. tu, aby mohla bolest zad začít odcházet. Vzpomínám si v praxi před mnoha lety a jinde než v Budějicích na paní, která mi až při páté návštěvě rehabilitace kvůli bolestem zad přiznala, že přišla o syna hrozným způsobem-spáchal sebevraždu. A ona se tak moc snažila to zvládnout, přenést se přes to a myslela si, že už to má zvládnuté. „Jenom“ ji začala bolet záda, roky chodila na rehabilitace. Poté, co jsme společně toto téma „odšpuntovaly“, ona s tím na moje doporučení začala pracovat s odborníkem na duši, začala bolest zad mizet (já jí k tomu dávala jen dechové cvičení a aktivaci hlubokých svalů páteře). Toto byla tehdy moje asi první a velmi silná zkušenost s tím, jak moc může psychika ovlivnit naše tělo. O psychosomatice vám napíšu zase něco příště. Krásné dny lednové i únorové. KK

Zdroje:

Obrázky 4, 5, 6, 7 – Travellová a Simons – „Myofascial pain and dysfunction“

Obrázek 3 - https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/2254/1/Schneiderova_BP.pdf

Obrázek 2 - https://painandmotion.ca/stretch/psoas-muscle-best-iliopsoas-and-psoas-stretch/

Tichý, Miroslav – Dysfunkce kloubu VII.-Řetězení a viscerovertebrální vztahy

Tichý, Miroslav – Dysfunkce kloubu I.-VI. (7 brožur a zápisky z celého kurzu)

(První obrázek jsem si stáhla už před mnoha lety a dávno nevím odkud, tedy se omlouvám.)